Historie zámku 

     Okolí Cerekvic bylo osídleno již v 4. – 1. století před naším letopočtem. Nález kuchyňských nádob a hrobu, ukazuje na osídlení keltskými kmeny. Název obce vznikl ze slova ceekev, což byl dřevěný kostel. První písemná zmínka o Cerekvicích pochází z roku 1357, kdy se zde připomíná farář Ples.

     Jako první známí majitelé Cerekvic se roku 1368 uvádějí bratři Vojslav, Petr a Štěpán z Cerekvic. Roku 1443 je tvrz v držení Lva z Cerekvice.

     Dějiny Cerekvice ve druhé polovině 15. století a na počátku 16. století jsou zcela neznámé.

     Mezi léty 1505 – 1518 patřila Cerekvice Otíku Holovouskému z Holovous. Jeho dědic, Petr Holovouský z Holovous, zřejmě roku 15030 prodal tvrz a podlužní dvůr s podlužím rytíři Janu Litoborskému z Chlumu. Při tomto prodeji je také poprvé zmiňována cerekvická tvrz. Roku 1533 získává Cerekvici Jiří Vlk z Kvítkova a po něm Dobřenští z Dobřenic. V roce 1541 kupuje cerekvický statek i se 7 vesnicemi Zdeněk Záruba z Hustířan, čímž se Cerekvice dostává do držení tohoto rodu.

     Při dělení majetku roku 1551 mezi bratry Zdeňka a Jana Záruby    z Hustířan, se Cerekvice dostala do držení Zeňka. Tvrz nebyla zřejmě v dobrém stavu, protože Jan se zavázal dát na stavení Cerekvice 100 kop českých grošů. Jan Záruba z Hustířan se při českém povstání během třicetileté války protivil císaři a byl souzen. Soud dopadl pro Jana dobře, ale protože nechtěl přistoupit na katolickou víru., prodává své statky Albrechtovi z Valdštejna a celý jeho rod odjíždí do Saska.Podrobný popis tvrze se zachoval z roku 1683: „Tvrz Cerekvice, díl od kamene, ostatek ode dřeva nákladně vystavěna a šindelem přikryta, v nichž pokoje od trámův a táflování z prken se nachází, stafel stuben, s síní, komorami, sklepův povrchních i podzemních pro pivo a víno, kuchyně, spižírna, lokajská světnice, vínopalna a kancelář, při kteréžto tvrzi jest také zahrada kořenná…“

      Cerekvici opět kupuje rod Zárubů. Roku 1695 je tento rod povýšen do stavu hraběcího. Rod Zárubů drží Cerekvici až do roku 1729, kdy Jan Josef Záruba prodává zámek polnímu maršálkovi Ullyssesovi Browne z Montany, vojevůdci císařovny Marie Terezie. Za jeho syna Filipa byl objekt v druhé polovině 18. století od základů přestavěn v barokní zámek.

     Další majitelé jsou hrabě Vincenc Szataray z Nagimihaly, Jan Kolovrat Krakovský. Roku 1832 kupuje panství František Girtler, rytíř z Kleebornu a jeho rod zůstává v Cerekvici do roku 1887, kdy zámek přechází do „Rodinného fondu císařského“.

     Po pádu Rakousko-Uherska přechází dvůr a zámek do držení státu a je v něm umístěn chorobinec. V roce 1921 jsou v zámku umístěny první třídy školy.

Školství v obci

     Základy školství v Cerekvici položil roku 1803 Jiří Brown, který nařídil, aby v zimních měsících vyučoval zámecký kaplan v jedné místnosti jeho zámku. Do té doby děti docházely do školy v nedaleké Hněvčevsi. V únoru roku 1862 byla v Cerekvici otevřena obecní škola. Zasloužil se o to místní rodák, pražský měšťan Štěpán Langer, který věnoval na zřízení školy svoji usedlost. V roce 1911 je vystavěna nová obecní škola. Roku 1919 obec žádá o založení nové měšťanské školy, žádost je však zamítnuta. Druhá žádost, odeslaná roku 1920, byla již schválena.

    Učebny měšťanské školy jsou rozděleny do různých budov. Jedna se nachází v obecní škole a dvě v zámku (využíván jako chorobinec), který je majetkem státu. 1. listopadu 1921 je škola slavnostně otevřena a 3. - 4. probíhá první zápis 67 žáků do nové školy. V pondělí 7. listopadu se zahajuje výuka. V příštích letech škola postupně zabírá další místnosti zámku pro svoji potřebu.  

     13. února 1935 o půl deváté večer začalo v budově zámku hořet. Než byl požár uhašen, shořela východní část zámku, kde byla umístěna škola. Silný vítr druhého dne způsobil, že se oheň znovu rozhořel. Bohužel celá budova lehla popelem.                                                                                                                 Výuka byla přerušena pouze na dva dny. Dvě třídy byly umístěny v obecní škole, jedna do farářského bytu v obecním domě a další dvě byly umístěny z pronájem v domě p. Žalského na návsi.           

    Po obtížném shánění peněz se začíná s opravou a úpravou zámku. 20. září 1936 je budova Masarykova domu (zámku) slavnostně otevřena. Vyučování ve škole pokračuje až do 19. ledna1945, kdy je zastaveno výnosem ministra školství a žákům se dávají úkoly jednou týdně. Učitelé žáky svolávali vždy v úterý pro zadání úkolů a ve čtvrtek, nebo v pátek na skupinové vyučování.

     Po válce je chod školy více méně stejný jako u jiných škol. Přesto se v kronice školy najde několik zajmavostí:

• V roce 151 je o prázdninách využita tělocvična k uskladnění obilí po žních.l Bez vědomí školy, ale s dozorem pracovníka MNV. Nějakým nedopatřením :-) bylo přehlédnuto cvičební nářadí a bylo zasypáno! V únoru bylo obilí odvezeno a v březnu je tělocvična vyklizena a vymalována. Tose opakuje přes protest školy ještě po dva roky.
• 1. září 1953 je škola organizována jako osmiletá střední škola.
• 1. září 1962 je založena školní družina.
• 1966-67 ve druhé polovině školního roku jsou podle usnesení vlády volné soboty na školách, a to vždy v sudém týdnu.

Zámek

     Zámek s hospodářským dvorem se nachází v místě tvrze z počátku 14. století.

    Zámek je jednopatrový s dvoupatrovým středním razalitem středního traktu. Levé křídlo je spojeno ve výši prvního patra visutou krytou zasklenou chodbou s kaplí Zvěstování Panny Marie. V nádvorním průčelí střední razalit s trojúhelníkovým štítem, v zahradním průčelí podjezd na třech arkádách s balustrádou. Nad okny zahradního průčelí trjúhelníkové a segmentové frontony. Z původní, zřejmě věžovité gotické tvrze se v dnešním zámku zachoval jen valeně klenutý sklep o straně 5,2 m. V přízemí a prvním paře 170 cm široká zeď, navazujícíc na jižní člo sklepa. Ve východním traktu dnešního zámku se v přízemí a prvním patře zachovaly části starého zdiva. Zdivo se datuje podle křížové klenby středního a vstupního dílu přízemí přibližně do první poloviny 16. století.                                                                                              V roce 1935 zámek vyhořel, během oprav roku 1936 byl přizpůsoben pro potřeby školy.                                                                                                                                         Kolem zámku se nachází volně řešený park ohrazený barokní zdí s vázami na pilířích o rozloze 1,3 ha. Roste zde 8 druhů jehličnanů a 24 druhů listnáčů. V parku je studna krytá okrouhlou altánovou stavbou z roku 1790 na čtyřech toskánských sloupech.